Nadešel třetí měsíc roku 2021 a já vás již potřetí srdečně zvu zavzpomínat na vznik, vzestupy, pády a strasti Junáka – svazu skautů a skautek, střediska Řetěz v České Lípě i skautské organizace obecně.
V minulém článku jsme si připomněli válečné období 2. světové války a první úplnou likvidaci Junáka nacisty. Víme už, že po válce a Dni vítězství skautům znovu zaplál oheň naděje, začali se opět scházet, vznikaly nové oddíly, pořádali se skautské tábory. Skauting zkrátka vzkvétal. Co se dělo dál? Bylo přicházející období pro skauty příznivé?
Roku 1946 se středisko České Lípy rozděluje na Chlapecký kmen a Dívčí kmen. Probíhá spousta vodáckých i junáckých akcí a výprav. Skauti se musí pro správné fungování středisek, oddílů a družin vzdělávat, proto se uskutečňují rádcovské kurzy, kde se mladí vedoucí učí práci s dětmi a tvorbě kvalitního skautského programu.
Okrsek Česká Lípa – střediska Horní Police, Mimoň, Nový Bor, Stráž pod Ralskem, Zákupy a samozřejmě Česká Lípa uspořádala roku 1947 dohromady 185 akcí všeho druhu a měla celkem 8 táborů pro 18 oddílů.
Budoucnost se přesto nejeví růžově.
Politický boj přináší v republice značný neklid mezi obyvatelstvem a v únoru 1948 se Komunistická strana Československa na dlouhé roky chopila moci.
Hned 25. února začínají první útoky proti Junáku. Do dvou měsíců je zrušen okrsek Česká Lípa a Junák je zařazen do Československého svazu mládeže. Bratr Tomsa je odvolán z vedoucí pozice. Česká Lípa proti tomuto odvolání protestuje, bohužel neúspěšně. Dochází k reorganizacím, omezením a změnám skautského programu. Některá střediska, oddíly, družiny i jednotliví členové tyto změny a nová nařízení neustojí – oddíly zanikají, klubovny se ruší, členové rezignují a odcházejí.
Počátek roku 1950 se stal pro naše středisko i ostatní střediska napříč republikou velmi náročným a nešťastným. Stále odchází veliké množství členů. Důvodem je mimo jiné i strach o zaměstnání, strach o rodiny a o jejich budoucnost. Na mimořádné schůzi Junáckého klubu byla projednána otázka současného stavu středisek a pravděpodobnost pokračování jejich fungování. 25.4. 1950 nalézáme poslední hlášení o činnosti českolipského klubu Junáka. Pozor! Neznamená to ovšem, že už se žádná schůze neuskutečnila. Takovéto schůze začaly probíhat po domluvě všech členů pouze ústně, tedy bez zápisu projednávaných bodů schůze.
Ústřední výbor Československého svazu mládeže ukončuje 1.1.1951 činnost Junáka těm oddílům, které nepřešly do pionýra. Došlo tedy k 2. likvidaci Junáka. Ta byla o to bolestivější, že se o ni zasloužili naši lidé – z politického poblouznění, strachu či osobního prospěchu. Tato likvidace s sebou přinesla nemálo zatýkání. Junáci se s velkou bolestí v srdci rozcházejí. Doma schovávají kroje, alba, zápisky, skautskou literaturu, vlajky, ale hlavně krásné vzpomínky na chvíle prožité u táboráků a na život ve družinách a oddílech. Tyto vzpomínky se stávají motivací k tajným setkáváním. Pro mě jsou tito lidé malí/velcí hrdinové, kteří se nechtěli svého skautského života jen tak vzdát. Bylo to nebezpečné a ohromně statečné.
Skauti České Lípy a Mimoně navazují kontakty se skauty z Prahy. Ti zakládají Ilegální Skautský Odboj – ISO 1, vojenský skautský oddíl střediska Ostřížů. 14.4. 1952 jsou vazby zpřetrhány, neboť dochází k zatčení vedoucích Františka Charváta (Lesana) a Josefa Šťastného (Kima).
Skauty čeká dlouhých 18 let temna. Na jaře roku 1968 se začíná politické nebe projasňovat. Jak ale všichni tušíte, není to na dlouhou dobu.
O tomto čase si povíme příští měsíc. Abych ale nekončila v takto smutném duchu, mám pro vás pozvánku na Skautskou mši. Naše středisko udělá vše pro to, aby se tato mše i přes stávající opatření uskutečnila. A to co nejuctivěji. Držte nám palce.
Historické informace byly čerpány z připravovaného Almanachu, za jehož vznik děkujeme bratru Ladislavu Zahrádkovi (Bobovi)
První díl najdete ZDE, druhý díl najdete ZDE.
